Tyto vazníky se s výhodou používají jak pro zastřešení rodinných domů, tak pro zastřešení objektů průmyslových, skladových a sportovních hal, administrativních budov i zemědělských staveb. Vzhledem k zprůmyslnění jejich výroby vytlačily dříve používané sbíjené vazníky (vazníky s hřebíkovými spoji) a jsou stále častěji používány i místo klasického krovu kvůli úspoře dřeva, rychlejší výrobě a ve výsledku nižší ceně. Proto tyto dřevěné vazníky úspěšně nahrazují jak klasické vázané krovy, tak ocelové nebo betonové prvky, nad nimiž vítězí svou lehkostí, cenou a ekologickými aspekty.

Dřevěné příhradové vazníky se styčníkovými deskami nachází uplatnění při zastřešení menších i větších rozponů (6 – 30 m), a to jak při opakovatelnosti jednotlivých typů vazníků, tak i při požadavku na složité tvary vazníků. Návrh konstrukce střechy je doložen podrobným statickým výpočtem a vlastní provedení potom výstupní kontrolou před expedicí ve výrobním závodě a na stavbě. Největší výhodou však je možnost překlenutí i větších rozpětí bez použití vnitřních podpor.

• úspora materiálu oproti klasickému vázanému krovu
• rozpětí vazníků až 30 m
• velké tvarové možnosti a variabilita
• prefabrikace výroby (celoroční provoz, přesná strojová výroba)
• průběžná kontrola kvality
• garance statického návrhu konstrukce vazníkového krovu
• krátké dodací lhůty
• rychlejší a jednoduší montáž oproti klasickému krovu
• nízká cena
• nízká vlastní hmotnost (na m2 půdorysné plochy) oproti klasickému krovu
• spodní pás vazníku nahrazuje konstrukci betonového nebo keramického stropu a tím vznikne výrazná cenová úspora. Jednoduše se jedním stavebním prvkem (příhradovým vazníkem) vytvoří konstrukce střechy i stropu. Příhradový vazník působí jako jeden celek a je tudíž únosnější než samostatně působící střešní krokve a strop

• použitelnost do rozpětí max. 30m
• tyto konstrukce musí být většinou z požárních důvodů chráněny protipožárními podhledy (např. sádrokartonovým podhledem)

• rodinné domy
• průmyslové a skladové haly
• sportovní haly
• administrativní budovy
• zemědělské stavby
• školy
• obchody
• podlahové nosníky
• nástavby na panelové domy
• atypické bednění (mosty,…)

Ke spojení dřevěných částí jsou u vazníků se styčníkovými dekami použity spojovací prvky vyrobené z ocelových plechů s jednostranně vylisovanými trny. Na obou stranách prvku je nutno použít stejný typ a stejnou velikost styčníkové desky. Běžně používané jsou tloušťky fošen 45 až 70mm. Standartní šířky fošen 70 – 240mm, délky 3 – 6m. Tloušťky používaných plechů jsou 1,0 mm; 1,5mm a 2,0mm.

Podle zpracované výrobní dokumentace vazníky jsou nakráceny a naúhlovány dřevěné prvky (pásové pruty, diagonály). Tato pracovní operace je prováděna automaticky na CNC pile, která zajišťuje potřebnou vysokou přesnost opracování. Dále je na pracovní ploše sestaven výsledný tvar vazníku a ve spojích jsou rozmístěny styčníkové desky. Dřevěné prvky jsou ve styčnících sestaveny na sraz, bez začepovámí apod. Nakonec jsou tyto styčníkové desky zatlačeny hydraulickým lisem z obou stran do dřeva.

• bez povrchové úpravy, nebo impregnované máčením
• hoblované, nebo nehoblované

• žárově pozinkovaný plech (min.275 g/m2)
• alt. i nerezový plech

Vazníky se styčníkovými deskami s prolisovanými hroty (též označované jako vazníky Gang-nail) se začaly vyrábět v USA. Od konce 50.let dvacátého století nastává v USA jejich mohutný rozmach, vyvolaný jejich použitím ve střešních konstrukcích obytných staveb. V západní Evropě se tato technologie prosadila v posledních čtyřiceti letech.

V bývalém Československu, kam tato technologie pronikla na přelomu 60. – 70.let, se tyto konstrukce používaly se však převážně na typové zemědělské objekty. Teprve s rozvojem specializovaného software na výpočty těchto konstrukcí začátkem 90.let dochází k mohutnému rozšíření těchto konstrukcí i v České a Slovenské republice.

Dříve se používaly jako spojovací prostředky pro příhradové vazníky hřebíky, svorníky a klasické tesařské spoje ( dlaby, čepy, zapuštění, …) Jejich nevýhodou byla větší spotřeba řeziva vyvolaná pouze nutností rozmístění hřebíků a svorníků ve spojích. Další obrovskou nevýhodou byla mnohem větší pracnost při výrobě těchto vazníků. Proto jsou nyní tyto druhy vazníků používány pouze okrajově, protože zpravidla nemohou konkurovat cenou vazníkům se styčníkovými deskami.

Plus pro projektanty - zjednodušení práce, nabízíme technickou pomoc a spolupráci při návrhu střešních vazníkových konstrukcí.
Plus pro architekty – oceňují možnosti tvarů, odstranění vnitřních podpor a uvolnění vnitřních dispozic
Plus pro investory – uspoří čas a peníze
Plus pro tesaře – snižuje se pracnost a námaha, roste produktivita
Plus pro všechny – šetříme přírodu, využíváme ekologické, obnovitelné zdroje

Po ustálení cen vstupních materiálů pro výrobu vazníků (tedy dřevěných fošen a styčníkových desek) zůstává jedinou položkou, která může výrazně ovlivnit výrobní cenu vazníků, cena práce potřebné pro jejich výrobu.

Pouze moderní technologie s vysokým stupněm automatizace výrobní linky, která je nainstalována ve výrobní hale k tomu přizpůsobené, může zkrátit časy potřebné pro výrobu vazníků a tím snížit výrobní cenu vazníků. Touto cestou se vydala firma Střechy 92, s.r.o., která v roce 2010 uvedla do provozu moderní výrobní závod na výrobu dřevěných příhradových vazníků.

Čím dosahujeme vyšší kvality dřevěných příhradových vazníků?

1. Laserovou projekci s celkem 6-ti laserovými projektory. Dosahujeme tak vyšší tvarové přesnosti jednotlivých vazníků a přesnějšího umístění styčníkových desek při výrobě vazníků. Toto se následně promítá do vyšší statické rezervy v únosnosti vazníků.
   Výhoda pro zákazníka: přesnější vazník

2. Automatické a rychlé nastavení tvaru vazníků na výrobní lince. Toto je důležité u zakázek s mnoha druhy vazníků. Výrobu vazníků obecně prodražuje nutnost vytvoření „formy“ pro každou novou sérii vazníků. Nám tuto formu nastavuje automatická výrobní linka společně s laserovou projekcí, čímž se výrazně zkrátí výrobní časy vazníků a zvýší produktivita práce.
   Výhoda pro zákazníka: kratší dodací termíny

3. Dolisovací zařízení na výstupu z výrobní linky. Kromě standardního zalisování styčníkových desek na hydraulickém lisu Mark I, jsou vazníky při výstupu z montážni linky kontrolně dolisovány na výstupním dolisovacím válcovém lisu. Toto je nadstandardní operace, která zajištuje kontrolní dolisování styčníkových spojů.
   Výhoda pro zákazníka: jistota únosných spojů vazníku a tím bezpečnější výrobek

Položte si otázku: Kdo a jak vyrábí vazníky na moji střechu?
Chtějte vědět víc…. Kvalitně, rychle a levně vazníkovou střechu nevyrobíte na „koleně“. Proto sázíme na kvalitu a používáme pro výrobu vazníků moderní výrobní linku. Pokud máte jako investor nebo dodavatel zájem, umožníme Vám prohlídku našeho výrobního závodu a věříme, že Vám to pomůže v rozhodování, kde si nechat vyrobit vazníkovou střechu.

Věříme, že i Vy se rozhodnete zadat zhotovení svojí střešní konstrukce u nás a budete spokojeni s rychlostí, kvalitou i cenou. V oboru dřevěných vazníkových konstrukcí pracujeme již 30 let a noví zákazníci přicházejí především na základě doporučení našich stávajících klientů. Přijďte i Vy.

Až s nástupem specializovaného softwaru na výpočty těchto konstrukcí dochází k mohutnému rozšíření vazníkových konstrukcí spojovaných styčníkovou deskou. Pomocí moderního software firmy FINE je minimalizován čas potřebný na vlastní návrh konstrukce, pomocí 3D vizualizací jsou průběžně kontrolovány tvary vazníků, zatížení vazníků a optimalizován návrh dimenzí dřevěných prvků vazníku, velikost a umístění styčníkových desek. Software rovněž generuje potřebnou výrobní dokumentaci a výpisy materiálu.

Používané specializovaný software nabídne tvar vazníku, členění diagonál a generují podle zadání projektanta zatížení konstrukce. Ze stálých zatížení jsou zadávána zejména zatížení od krytiny a podhledu. Z nahodilých zatížení pak především zatížení sněhem podle ČSN EN 1991-1-3 a zatížení větrem podle ČSN EN 1991-1-4 a případná další užitná zatížení. Dimenze dřevěných prvků a spojů jsou posouzeny podle ČSN EN 1995-1-1.
Dřevěné vazníky jsou navrhovány jako rovinné příhradové soustavy, které jsou schopny spolehlivě přenášet pouze zatížení působící v rovině vazníků. Proto pro přenesení zatížení, jež působí mimo rovinu vazníků musí být do konstrukce střechy doplněna soustava příčných ztužidel, které spolu podélným zavětrováním zajistí správnou a bezporuchovou funkci celé konstrukce.

Ke každému projektu přistupujeme v našich projekčních kancelářích individuálně a s maximální zodpovědností a pečlivostí. Snažíme se pro zákazníka najít optimální řešení pro jeho zadání.

Cenu vazníkové konstrukce ovlivňuje spousta faktorů. Nicméně pro přiblížení a orientaci lze určit tyto orientační cenové relace:

Cena vazníkové střechy za 1 m2 půdorysné plochy:

Střechy sedlové, valbové

600 - 1000 Kč bez DPH / za 1 m2 půdorysné plochy střechy (cena zahrnuje vazníky, zavětrovací, spojovací a kotvící materiál a montáž bez nákladů na jeřáb a dopravu)

Využití: prostory pro skladování (zatížena pouze podlaha – užitné zatížení 75 kg/m2)
Výhody: cena podobná klasickému vazníku
Nevýhody: plná výška pouze v hřebeni

Využití: prostory pro skladování (zatížena pouze podlaha – užitné zatížení 75 kg/m2)
Výhody: vyšší a širší prostor
Nevýhody: vyšší cena oproti vazníkům s úložným „A“ prostorem

Využití: prostory pro skladování (zatížena pouze podlaha – užitné zatížení 75 kg/m2)
Výhody: prostorné podkroví po celé šířce
Nevýhody: vyšší cena oproti 1.a), 1.b)

Využití: obytné prostory s opláštěním stěn a hambálku (užitné zatížení podlahy – 150 kg/m2 dle normy)
Výhody: možnost plného obytného využití střechy, střešní okna, vykýře apod.
Nevýhody: vazníky jsou z důvodu vyššího zatížení a absence výpletu diagonálami z masivnějšího řeziva nebo z více vrstev (zdvojené, ztrojené), což výrazně navyšuje cenu
Poznámka: většinou je nutné vazníky podepřít i na vnitřní nosnou stěnu aby to bylo staticky řešitelné.

Provedení: zvětšením rozteče a znásobením vazníků vznikne prostor po celé šíři střechy. Mezi vazníky se provedou výměny z hranolů mezi horním a spodním pasem vazníků a na ty se zhotoví podhled, podlaha, opláštění
Výhody: možnost plného obytného využití střechy
Nevýhody: Místo pro otvory ve střeše je limitováno roztečí hranolů výměny obvykle cca 1,0-2,0m, tudíž nemožné pro vikýře!

V oboru „dřevěných konstrukcí“ probíhá neustálý vývoj a přicházejí nové technologie do praktického používání. K těmto novým technologiím patří i dřevěné příhradové vazníky MKD. Vazníky MKD působí velmi elegantně, neboť na jejich povrchu nejsou vidět žádné spojovací prostředky, tak jak je tomu v případě vazníků spojovaných hřebíky, kolíky, svorníky nebo deskami s prolisovanými hroty (Gang-nail). Spoje jednotlivých dřevěných prvků jsou u vazníků MKD provedeny pomocí spojovacích desek (hmoždíků) MKD. Tyto spojovací desky tvoří 10mm tlusté ocelové plechy s oboustranně navařenými obdélníkovými hřeby v předepsaných roztečích. Vazníky MKD jsou vyráběny na speciálním lisovacím zařízení tak, že spojovací desky (hmoždíky) MKD jsou zlisovány mezi dvě, popřípadě tři vrstvy dřevěných částí. Vzniká tak konstrukční systém, který je staticky velmi efektivní a únosný. Tím, že jsou spojovací desky MKD z obou stran chráněny dřevem, dosahují vazníky MKD velmi vysokou požární odolnost. Požární odolnost do 30 minut je prakticky vždy splněna, a to bez použití jakýchkoliv protipožárních nátěrů, či nástřiků.

Z architektonického hlediska mohou být obrysové tvary vazníků MKD velmi různé (i zakřivené). Vazníky umožňují snadné umístění potrubních rozvodů mezi pruty příhradoviny a tak rozvody minimálně narušují interiér. Nižší spotřeba lepeného lamelového či rostlého dřeva má příznivý vliv na celkovou cenu zastřešení.

Pozn.: Terminologie pro spojovací desky (hmoždíky) MKD není v české odborné literatuře zatím sjednocena. V německy psané literatuře se používá názvů MKD (Multi-Krallen-Dubel), v anglicky psané literatuře název MNC (Multiple Nail Connectors = spojovací desky s vícenásobnými hřebíky).

• na pohledové konstrukce zastřešení ( podhled bývá proveden při horním pasu vazníků, a vazníky jsou “přiznány“ v interiéru
• sportovní haly
• tělocvičny
• tenisové haly
• občanské stavby (supermarkety, kanceláře, koncertní sály)
• objekty průmyslových a skladových hal, zemědělských staveb

Pruty příhradových vazníků MKD jsou vždy min. dvoudílné. Spojovacími deskami MKD jsou přenášeny osové síly prutů v souladu s teorií příhradových konstrukcí. Ve styčnících příhradových vazníků MKD nedochází k mimostřednému připojení prutů. Tvar spojovacího elementu ve styčníku odpovídá tvaru příhradového styčníku a každá osová síla je přenášena dvěma skupinami hřebíků, uspořádanými souměrně na obou stranách ocelové desky. Horní a dolní pás vazníku jsou zpravidla vyrobeny v celé délce z lepeného lamelového dřeva a diagonální pruty z rostlého dřeva.

Z hlediska požární odolnosti jsou výhodou vazníků MKD skryté spoje dřevěných prvků. Tyto spoje jsou před účinky požáru chráněny dřevem. Požární odolnost  těchto dřevěných konstrukcí je posuzována podle ČSN EN 1995-1-2   (Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí - Část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru). Firma Střechy 92, s.r.o. si nechala ověřit požární odolnost vazníků MKD zkouškou požární odolnosti v akreditované zkušební laboratoři PAVUS, a.s. Veselí nad Lužnicí. (Protokol č. Pr-02.02.016). 

( Pozn.: Narozdíl od vazníků MKD jsou běžně používané vazníky se styčníkovými deskami (systém gang-nail) bez požární odolnosti. Je to dáno tím, že profily dřevěných části těchto vazníků jsou subtilnější a spoje jednotlivých dřevěných prvků jsou provedeny pomocí oboustranných ocelových styčníkových desek s prolisovanými hroty z plechu tl. 1,0 - 2,0 mm. Tyto vnější styčníkové desky pak nejsou chráněné při vysokých teplotách za požáru a nelze prokázat požární odolnost vazníků se styčníkovými deskami s prolisovanými hroty. Tyto vazníky musí být z hlediska požární odolnosti chráněny zavěšeným protipožárním podhledem.)

Závěr: Dřevěné vazníky MKD lze nadimenzovat na požární odolnost 15, 30 i více minut a to bez použití protipožárních nátěrů či nástřiků.

Protože se jedná o velmi lehký typ dvojplášťové střechy s minimálním přitížením, je nutné pojistit konstrukci před účinky sání větru. Z toho důvodu je každý vazník kotven minimálně ve čtyřech místech přímo do stávající stropní železobetonové konstrukce ocelovými nebo chemickými kotvami. Kotvení do vysekaných kapes ve stávající střeše musí být provedeno až po zakrytí střechy střešní krytinou z důvodu nezatečení do objektu. Kotevní kapsy jsou obaleny tepelnou izolací tl. 10 cm a opětovně zasypány vybouraným materiálem z těchto kapes, aby nedocházelo k promrzání stropu a úniku tepla z bytů. Porušená živičná krytina v místech kotvení umožňuje dodatečné odvětrání případné vlhkosti ve stávajícím střešním plášti.